Centrální banky doma i v zahraničí vytáhly do boje proti inflaci

Americká centrální banka Fed tento týden přistoupila k největšímu zvýšení úrokových sazeb za posledních 22 let. Nárůst sazby o 0,5 procentního bodu do pásma 0,75 – 1,00 % však byl v souladu s očekáváním trhu. Případný ještě prudší nárůst sazeb o 75 bazických bodů očekával jen málokdo a ani do budoucna není tak velký jednorázový skok něčím, o čem vrcholný řídící orgán americké centrální banky (FOMC) aktivně uvažuje.

Fed si uvědomuje, že inflace je nyní příliš vysoká a způsobuje problémy. Obává se také přelévání cenové inflace do mezd. Mzdově-inflační spirálu, jež by mohla poškodit ekonomiku, sice zatím nepředpokládá, ale situace na americkém trhu práce je napjatá, když nominální růst mezd dosáhl největšího tempa za poslední dekádu. Navíc existují i další faktory, jež mohou inflaci posunout ještě výš – koronavirový lockdown v Číně a narušení dodavatelských řetězců či geopolitická situace na Ukrajině s rizikem další eskalace.

Fed nyní i nadále považuje za inflační cíl pásmo 2,5 – 3,0 %. Kromě zvyšování úrokových sazeb ho chce dosáhnout také snižováním své bilance formou výprodeje cenných papírů, jež drží. K tomuto kroku přistoupí od června s tempem 47,5 miliardy dolarů měsíčně, po třech měsících se má dynamika zvýšit na dvojnásobek, tedy 95 miliard dolarů. Prvotní reakce investorů na akciových trzích byla přesto pozitivní - trh čekal úvodní tempo snižování bilance o 60 miliard dolarů měsíčně, a akciové indexy tak ve středu po zasedání za jediný den posílily o 3-4 %. Ve čtvrtek však trh vystřízlivěl, středeční nárůst vymazal a pokračoval v korekci. Index S&P 500 ztratil 3,5 % a index technologických akcií NASDAQ odepsal dokonce 5 %.

Právě v technologickém sektoru lze čekat dopady zvyšování úrokových sazeb Fedu především. Technologické firmy jsou zpravidla více zadlužené a růst úroků jim financování prodraží. Ostatně již tento kvartál je statisticky nejhorší za posledních 80 let.

Podle guvernéra Fedu Jerome Powella je navíc americká centrální banka v případě inflačních tlaků připravena zvýšit základní úrokové sazby na úroveň neutrálních sazeb. Laicky řečeno by to znamenalo přiškrcení ekonomické výkonnosti USA.

ČNB překvapila trhy

Ke zvýšení úrokových sazeb přistoupila ve čtvrtek také Česká národní banka. Na rozdíl od Fedu, který základní úrokové sazby stanovil do pásma 0,75 – 1,00 %, se české sazby dostaly po zvýšení o 0,75 procentního bodu již na 5,75 % a jsou nejvyšší od září 1999. ČNB tak trhy překvapila, ekonomové očekávali nárůst jen o 0,5 procentního bodu. Ještě před rokem přitom činila základní úroková sazba ČNB jen 0,25 %.

Prudké zvyšování sazeb ČNB se projeví například v realitním sektoru, kde si už nyní Češi půjčují ve srovnání se zeměmi eurozóny zhruba 6krát dráž. Celkové prodražení úvěrů a omezování spotřeby pak podle prognózy ČNB přiškrtí tuzemskou ekonomiku. Zatímco ještě v únoru centrální banka počítala s růstem české ekonomiky za rok 2022 o 3 %, nyní odhaduje růst HDP jen na úrovni 0,8 % s tím, že ve druhé polovině roku může dojít dokonce i k recesi. Výrazně vzhůru naopak vystřelily odhady inflace. V úboru ČNB čekala celoroční průměrné tempo růstu cen na úrovni 6,6 %, nyní počítá s téměř dvojnásobkem (12, 7 %).